Z historie mumia
Mumio je biogenní balzám přírodní směsi organických a anorganických látek, tvořící se ve vysokohorských skalních dutinách na jižních svazích středoasijských pohoří Pamiru, Altaje a Ťaň–Šaňu, zpravidla v nadmořské výšce 3 220–4 000 m. Mimo této oblasti, která je proslulá nalezišti nejkvalitnějšího mumia, se mumio nachází v Himálajích a jiných asijských velehorách. K léčení se využívá zejména pro obrovské schopnosti při regeneraci kosterního aparátu (zlomeniny, obnova kostní dřeně, osteoporóza aj.) a nejrůznějších tkání. Jak svědčí řada písemností arabských, řeckých, egyptských, tureckých, tatarských, perských, indických, židovských aj., využívalo se i při léčení žaludku, ledvin, dvanáctníku, tuberkulózy, astmatu, horečnatých stavů, bolestí srdce, očí, při otravách uštknutím škorpiónem a požitím jedů, cukrovce, popáleninách, omrzlinách a otocích, řezných ranách, trojklaného nervu, koktavosti, rýmě, kašli, sněti slezinné, furunklu (nežit), atd. Mělo se zato, že mumio nejen léčí nemoci, ale také zlepšuje psychiku. Lékaři používali mumio v praxi odnepaměti. Záhy si získalo
pověst zázračného balzámu a elixíru zdraví. Psal o něm Aristoteles (384–322 př.
n. l.). Aristoteles dělal s mumiem pokusy: otevřel dutinu břišní zdravé
ovce, nařízl játra a řez pomazal mumiem. Pokud došlo k srůstu a ovce to
přežila, mumio bylo považováno za čisté; operace provedená bez použití mumia
byla pro ovci smrtelná. Autor slavné encyklopedie lékařství Avicenna (980–1037)
prohlásil, že je nejdokonaleji složeným lékem a sestavil bohatý seznam mumiem
léčitelných nemocí a dávkování.
Výzkum v posledních desetiletích podstatně rozšířil
seznam od starověkých a středověkých badatelů o léčebné účinky mumia při mnoha
infekčních nemocech, jako jsou angína, úplavice, ekzémy, plísně apod., jakož i
při léčbě jater, močového měchýře a neudržení moči, paradentózy, leukémie,
trofických vředů, hnisavých poranění, trombózy. Mumio stabilizuje složení
krve, rychle sceluje zlomeniny, pomáhá při erozích čípku a zánětech ženských
pohlavních orgánů, při bronchiálním astmatu, vředech žaludku a dvanáctníku,
trombózách, povrchových zánětech žil (tromboflebitida), hemeroidech, a také při
radikulitidě (zánět míšních kořenů), popáleninách, srdečních a cévních
nemocech. Stimulační účinek mumia jde až do úrovně buněk, obnovuje složení
krve a funkčnost periferních nervových vláken. Přísně dávkovaný
roztok mumia zlepšuje paměť a tvůrčí schopnosti. Působí antisepticky, protizánětlivě, odstraňuje pocit
únavy. Původ a podstata mumia
Samo slovo „mumio“ pochází z řečtiny s významem
„uchovávající tělo“. Hlavním nalezištěm nejčistější suroviny je pohoří Ťaň–Šan v Kyrgyzstánu. Existují zde naprosto jedinečné geologické, klimatické,
přírodní a biologické podmínky, díky nimž se fauna i flóra vyznačuje bohatým
obsahem mikroelementů a fyziologicky aktivních složek. Rostliny, minerály, i
produkty živočišného původu jsou ve všech případech aktivnější oproti jiným
oblastem. Vyskytuje se zde například 6 500 druhů rostlin, z nichž 51
% se vyskytuje jen v této oblasti. Ačkoliv oblast leží v subtropickém
zeměpisném pásu, probíhá zde vlastně současně léto i zima, jaro i podzim, s denními
teplotami za nejparnějších dnů –2 oC
až +40 oC, za nejstudenějších dnů od –50 oC do 0 oC.
Chemicko–fyzikální vlastnosti mumia
V mumiu se vyskytuje na 80 pro organismus životně
důležitých látek, včetně antibiotik rostlinného původu účinkem překonávajících
penicilin, antikoagulancia (látky tlumící srážlivost krve), 30 chemických prvků
(vápník, draslík, křemík, sodík, hořčík, hliník, vanad, železo, fosfor, barium,
síra, molybden, berylium,mangan, titan, stříbro, měď, olovo, zinek, bismut,
nikl, kobalt, cín, stroncium, helium; někdy ještě uhlík, vodík, dusík) v
rozsahu od jednotek procent po stopová množství, ale také aminokyseliny
(histidin, treonin, methionin, triptofan, lysin, valin), 10 oxidů kovů,
éterické silice, bílkoviny v podobě mastných kyselin, pryskyřice, vitaminy
B1, B12, B6, heminové báze, auksiny, inhibitory, chlorofyl, fermenty, hormony,
a mnohé jiné biologicky aktivní látky. Anorganická část převyšuje organickou dvakrát až čtyřikrát. V organických
složkách převažuje uhlík (20–57 %), kyslík (30–48 %), vodík (4–18 %), dusík
(3–8 %). Isotopická měření ukázala, že mumiový balzám stářím odpovídá
ostatkům horských rostlin z pásma 1 500–3 000 m n.m. Stáří
posbíraných výměšků mumia z altajských jeskyní bylo naměřeno od 100 do
1 000 let. Uvědomme si, že v běžném farmaceutickém medikamentu
bývá umělou chemickou cestou zpravidla zakomponováno 5–6 účinných látek. Oproti tomu mumio obsahuje mnohem bohatší škálu harmonicky působících účinných látek
poskytnutých přírodou. Přitom je nesmírně důležité, že tyto látky jsou vzájemně
vyváženy s hlediska fyziologického účinku. Specifická hustota mumia činí 1,1–1,8 g/cm3.
Hmota mumia je plastická. Při teplotách pod +20 oC mumio tvrdne, zahřátím měkne. Při –20 oC
se promění v led, ale zachovává kapalné skupenství a přilnavost. Očištění surového mumia od 10–15% balastu se provádí
z vodního roztoku mumia filtrací ve vodních odstředivkách, následným
odpařováním a koncentrací. O čistotě mumia svědčí za tepla charakteristická vůně po
asfaltu, avšak na rozdíl od asfaltu neobsahuje těkavé uhlohydráty. Očištěné
mumio připomíná světlehnědou až černou smolu. Nejúčinnější je mumio černé.
Povrch je lesklý, chuť nahořklá ostře štiplavá. Snadno měkne mezi prsty a velmi
dobře se rozpouští vodou a vytváří koloidní roztok s pH 6,5–7,5. Ačkoliv nelze definovat mumio žádnou formulí, uvedené
informace kupodivu postačují, aby se mumio rozpoznalo od jemu podobných útvarů
a padělků. Umělé mumio s léčebnými vlastnostmi odpovídajícími přírodnímu
se pravděpodobně nepodařilo vyrobit. Laická metoda prověření pravosti mumia je
následující: Namázneme–li ždibec mumia na okraj navlhčené skleničky, musí stéci
potůček z něho kolmo dolů bez klikatin ke dnu. Zcela rozpuštěné mumio musí
zůstat bez jakýchkoli nerozpustných usazenin na dně skleničky. Léčebné schopnosti mumia
Léčebné schopnosti mumia byly klinicky potvrzeny zkouškami
ve třiceti klinikách a výzkumných ústavech Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Hlavním
pracovištěm pro výzkum a léčbu s využitím mumia je Léčebně profylaktické
centrum profesora Něumyvakina v Moskvě. Byly vydány oficiální metodické
dokumenty a receptury. Dávkování mumia při různých onemocněních uvádíme na konci této stránky. Je nesmírně zajímavé, že všechny cenné látky se v mumiu
nacházejí v biologicky rozpustné formě, a přitom ve vyváženém rozsahu,
optimálním pro fyziologický účinek na organismus. Ještě zajímavější je, že
látky v mumiu jsou ve shodném procentním poměru, jako jsou obsaženy
v lidském organismu. V mumiu nebyly zjištěny žádné jedovaté látky ani
při dávkování převyšujícím předepsané v doporučené receptuře. Nemá
karcinogenní účinky ani účinky na budoucí reprodukci. Účinnost mumia stoupá při
současném užívání bylinných čajů, výtažků z kořenů léčivých bylin, a
homeopatických léků, včetně uriny. Hlavní specifikum léčení s mumiem spočívá v tom,
že nepotlačuje symptom nemoci, nýbrž reguluje elektrolytickou rovnováhu
organismu a tím léčí nejen symptom, ale také příčinu nemoci. Zlepšuje aktivitu
imunitního systému, koriguje metabolické procesy. Při pravidelném užívání mumia jsou výsledky léčení
z 94% kladné, potvrzeny klinickými výzkumy. Nebyly zjištěny žádné vedlejší
negativní účinky. Mumio má obranně–adaptogenní vlastnosti, není jedovaté ani
při dlouhodobém užívání. Nemá negativní dopad na srdeční a cévní orgány,
nepodporuje nádorový růst, v těhotenství nevyvolává znetvoření plodu ani
potraty. Chrání organismus před účinky toxických a radioaktivních látek. Nezpůsobuje alergické reakce ani anafylaktický šok, nebyly zaznamenány kontraindikace. Vedlejší účinky mohou nastat velice zřídkavě pouze při individuálním předávkování a to při dávkách několikanásobně převyšujících dávky doporučené. Po aplikaci sníženého dávkování se již nežádoucí reakce neopakují. Mumio působí jako biostimulátor, posiluje imunitní systém,
působí také antisepticky, protizánětlivě, odstraňuje pocit únavy. Je zdrojem
minerálních látek, má silné regenerační působení. Chrání organismus před účinky
toxických a radioaktivních látek. Pomáhá při zánětech trávicího traktu,
urychluje hojení zlomenin, popálenin, brání rozvoji osteoporózy. Mumio má silné
regenerační účinky. Odstraňuje poruchy propustnosti cév. Jeho protizánětlivý účinek
podporuje přítomnost fosforu, vápníku, hořčíku a kobaltu. Aktivuje hypofyzární
a adrenergní soustavu, ovlivňuje metabolizmus katecholaminu. Má
antimikrobiální, antitoxický a antihypoxický účinek. Takže lze shrnout: mumio disponuje širokým spektrem
biologických účinků – antibakteriálním, protihorečným, posilujícím,
regeneračním a antistresovým. Díky svému složení podporuje aktivitu četných
hormonálních systémů a posiluje imunitu organismu. Prodej mumia
Očištěné mumio se dalo běžně zakoupit v několika
moskevských lékárnách i při mém pobytu v osmdesátých letech minulého
století. Byla jsem však již tehdy kolegy upozorňována na padělky mumia,
vyznačujícími se pachutí asfaltu. Pokud je mi známo, u nás se začalo prodávat mumio
nejrůznějšího původu až po roce 1989. Od ledna 2024 budeme dodávat mumio dovezené firmou Dr. Popov. Vyčištěné mumio, které firma Dr. Popova do ČR dováží, pochází z pohoří Altaje v Kyrgyzstánu od firmy Altaj-Farm, která je nástupcem firmy Altej LTD. Prodává Nakladatelství Impuls za obvyklých
obchodních podmínek. Užívání mumia
Mumio není určeno dětem, těhotným a kojícím ženám. S uvedenou výhradou mumio smějí užívat všechny osoby bez rozdílu věku. Vzhledem
k tomu, že nemá žádné vedlejší účinky, ani kontraindikace, lze mumio užívat při jakýchkoli
chorobách (včetně vysokého a nízkého tlaku), i u vysílených
a operovaných osob. Vhodné je i pro osoby zdravé. Mumio se dá využít v řadě nemocí, i když se berou
chemické medikamenty. Při dodržování doporučených přestávek je možné a prospěšné
mumio užívat trvale v léčebných dávkách. Neobsahuje žádné návykové látky a
s jeho užíváním je možné kdykoli přestat. Důležitá upozornění! Připravený roztok, popřípadě kousky
mumia v porušeném obalu přechováváme v dolní části chladničky do
využívání. Pokud je necháme vyschnout, energetická účinnost klesne částečně,
účinnost při vnitřním užití podstatně. Do +50 oC se jeho léčebné vlastnosti nemění, doporučuje se
skladovat na suchém, chladném a temném místě. Při používání mumia je nezbytná
plnohodnotná strava bohatá na vitamíny a bílkoviny. Mumio užívané vnitřně
zapijeme převařenou vodou, čajem, mlékem, ovocnými šťávami. Alkohol v době užívání mumia je
zakázán! Příprava roztoku mumia pro vnitřní
užívání:
5 g mumia rozpustíme ve 120 ml vlažné destilované nebo převařené
vody Potom v polévkové lžíci roztoku je cca 0,2g mumia Roztok musí být do spotřebování uložen v chladničce, ne však déle než
20 dní! Dávkování mumia
Při léčebných kúrách dospělý vnitřně užívá 0,2–0,5 g 2krát nebo 3krát denně, podle druhu onemocnění. Přehled dávkování mumia při různých onemocněních je na konci této stránky. Užívání mumia není povoleno dětem, těhotným a kojícím ženám. Žaludeční vředy, vředy střev, nemoci
trávicího traktu, močového měchýře, koliky
– vnitřní užívání 3x denně 0,2 g ráno
nalačno, před obědem, večer před spaním – jedna kúra trvá 30 dnů – při zastaralé chorobě je nutné po 10denních přestávkách
opakovat kúru ještě dvakrát – nezbytná dávka mumia na jednu kúru je 18 g Při léčení vředových chorob, nemocí trávicího traktu a
orgánů trávicího ústrojí je nutno zachovat dietní režim a střídmost
v jídle. Alkohol v období léčení je přísně zakázán. Bolesti při léčbě
mumiem mizí za 7–11 dnů. Úspěšnost léčby je 94%. Hemoroidy
– vnitřní užívání 2x denně po 0,2 g, ráno nalačno a večer
před spaním – vnitřně se mumio užívá 20 dnů Nejdůležitější je správné promazání konečníku
mumia s medem v poměru 1:8 do hloubky 10 cm za použití gumové
rukavice. Opakovat léčbu v případě potíží po 10denní přestávce,
v mazání pokračovat 3–4 měsíce. Při zanedbaném onemocnění dochází
k uzdravení za 6–8 měsíců i dříve. Nejlepších výsledků se dosahuje při
směsi mumia s broskvovým olejem, nebo ve směsi s hovězím lojem v
poměru 1:20. Zlomeniny kostí, kloubů, poranění
hrudníku, vykloubení, pohmožděniny, natažení svalů, revmatizmus
– vnitřní užívání 2x denně 0,2 g – vtírejte do bolestivého místa 10% lihový roztok mumia (2 g mumia vmíchejte do 20 ml lihu) Délka léčení je 20 dnů. Při těžkých formách onemocnění
je potřebné prodělat 4 kúry s 10denními přestávkami mezi kúrami.
Postižené místa potíráme bez přestávek. Působením mumia se kosti reparují a srůstají o 13–17 dnů dříve.
Mumio má silné reparační účinky. Kostní tuberkulóza pánevních, bederních,
kolenních kloubů a páteře
– vnitřní užívání 0,2 g 2x denně po dobu 30 dnů. Zánět vnitřních žil dolních
končetin–trombophlebitis
– vnitřní užívání 2x denně 0,2 g mumia po 30 dnů Kúru provedeme 3krát s 10denní přestávku mezi kúrami. Zmenšuje se pocit
bolesti, otok a objem nemocné končetiny. Normalizuje se krevní obraz. Zánět středního ucha (i hnisavý), snížená
slyšitelnost, krvácení z nosu
– vnitřní užívání 20 dnů po 0,2 g ráno nalačno a večer před spaním
ve směsi s mlékem a medem –2x denně kapat do uší 3–4 kapky 10% roztoku mumia ve směsi
s olejem Užívání mumia způsobuje odtok hnisu, odstraňuje bolest,
zvyšuje protizánětlivou obranu organismu. Hnisavé a infekční rány, popáleniny,
hnisavé jizvy, píštěle
– vnitřní užívání 10 dnů mumia 0,2 g 2x denně, ráno nalačno a
večer před spaním – 1x denně namažte rány roztokem mumia (v poměru 1g mumia : 20 ml destilované vody), doplněným medem v poměru 1:1 Dochází k zmírnění pocitu bolesti, mizí zánětlivý proces, urychlení
epitelizace tkání. Krvácení z plic
– vnitřní užívání 2x denně 0,2 g mumia se sirupem (višňovým,
broskvovým) v poměru 1:2 po dobu 10 dnů Lze použít směsi mumia s medem a mlékem v poměru
1:20. Rozpouštění mumia ve vodě není přípustné. Užívat ráno nalačno, určitě večer dávku před spaním! Léčení
vyžaduje 3–4 kúry po 25 dnech s 10denní přestávkou mezi kúrami. Při těžké
formě onemocnění je třeba v léčení pokračovat. Pálení žáhy a nevolnost od žaludku, zvracení,
říhání
– vnitřní užívání 0,2 g 2x denně ráno a večer po 25 dnů rozpuštěného v polévkové lžíci
čaje nebo převařené vody. Po 10 dnech mizí potíže. Alergická onemocnění, rýma, zánět horních
cest dýchacích, kašel, angína (i chronická)
– vnitřní užívání po 30 dnů 0,2 g mumia 2x denně ve směsi
s mlékem a medem (v poměru 1:20) ráno a večer – vyplachování krku při angíně 10% roztokem mumia. Podle stupně onemocnění je možné provést 1–3 kúry. Délka
kúry je 30 dnů. Bronchiální astma
– vnitřní užívání 0,2 g 2x denně, ráno nalačno a večer před
spaním Délka léčení je 25–28 dnů. Podle stavu onemocnění 1–3 kúry
s 10 denními přestávkami. Ženské nemoci, defekty tkání ženských
pohlavních orgánů (pochvy, čípku), zánětlivé procesy pohlavních orgánů
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně (zkracuje dobu
léčení) – lokálně se používá tampon důkladně namočený v roztoku mumia rozpuštěného v rakytníkové šťávě (poměr 1:20) Léčení trvá 20 dnů, pokud je to potřebné, za 10 dnů se
léčba opakuje. Po dobu léčení se doporučuje zdržet pohlavního styku. Zlepšení se pozoruje za 5–7 dnů. Na kúru je zapotřebí
15–25 g mumia. Neplodnost u žen a mužů, posílení pohlavní
funkce u mužů, nekvalitní spermie
– vnitřní užívání 3x denně 0,2 g se šťávou z mrkve, borůvek
nebo rakytníku řešetlákového v poměru 1:20 Kúra trvá 30 dnů a provádí se 3x, s 5denní přestávkou. ˇVýsledky
se také dostavují při míchání mumia se žloutky, nebo bylinnými šťávami. Onemocnění periferních nervových
zakončení, podpůrných pohybových orgánů, zánět nervů, mezižeberní neuralgie
– vnitřní užívání 2x denně 0,2 g mumia s mlékem a medem – potírat bolestivá místa 10% lihovým roztokem mumia. Kúra trvá 20 dnů. Aplikace mumia a lehká masáž snižuje zánět a bolesti svalů,
mizí svědění. Paradentóza, kazivost zubů, zánětlivé
nemoci sliznice dutiny ústní
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně po 25 dnů, ráno nalačno a
určitě večer před spaním – 5% roztokem mumia s mlékem a medem potíráme dásně každodenně před spaním – při hnisavém zánětu
dásně promneme kousek mumia v ruce, aby změklo a přiložíme na postižené
místo. Při komplexním léčení je mumio dostatečně efektivním
prostředkem způsobujícím rychlé odstranění symptomů nemoci. Bolesti a záněty kloubů, revmatismus
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně po dobu 30 dnů – vtírejte 10% lihový roztok mumia 1x denně 5 minut do bolestivých míst (jednorázově 20 g) Pokud bolesti neustoupí, provedeme kúru 3x po 5 dnech přestávky Virová epidemie
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně, ráno nalačno a večer
před spaním, jako prevence Bolesti hlavy, závratě, ochrnutí
lícního nervu
– vnitřní užívání 0,2–0,3 g 2x denně ve směsi s medem a
mlékem v poměru 1:20 po dobu 10 dnů. Při větších potížích kúru po 10 dnech opakovat. Nemoc z ozáření, leumémie
– vnitřní užívání 0,5 g mumia 3x denně 30 dnů Po 10 dnech kúru opakujeme. Počet kúr záleží na stupni
ozáření. Mumio ředíme v mléce (1:20), podle chuti přidáme med. Ředit můžeme
střídavě se šťávou z hroznů, borůvek, okurek, kmínu, žloutky. Vysoký krevní tlak
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně ráno nalačno a večer
před spaním 30 dnů. Provádíme 3 cykly s přestávkami 5 dnů Cukrovka
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně 40 dnů. Cyklus se
opakuje 4x s 5–10denní přestávkou. Ráno se užívá mumio půl hodiny před
jídlem, ne dříve! Večer ne dříve než 3 hodiny po večeři. Skleróza
– vnitřní užívání 0,2
g mumia 2x denně po dobu 30 dnů. Cyklus se opakuje 3x s 5 denními přestávkami. Glaukom (zelený oční zákal)
– vnitřní užívání 0,2 g mumia 2x denně po dobu 40 dnů. Cyklus se opakuje 4x s 5–10 denními přestávkami Příprava tonizujícího roztoku mumia
– vnitřní užívání 3x denně kávová lžička nalačno Ke 5–8 g mumia přidáme několik kapek vody a důkladně
zamícháme do formy kaše. Přidáme 500 g tekutého medu a opět promícháme. Med se
musí s mumiem spojit. Uchovávat na chladném a tmavém místě. Med
s mumiem je vhodný po nemocech v rekonvalescenci, na posílení
imunity, při chronické únavě a pod. Příprava čípků a mastí
Masti připravujeme v keramické nádobě a důkladně propracujeme a
pak uložíme na chladném a tmavém místě. Mast č. 1 – čípkyV 10 g destilované vody rozpustíme 5 g mumia, přidáme
10 g lanolínu a zpracujeme do konzistence masti. Přidáme 20 g kakaového másla
rozpuštěného při 45 oC a důkladně promícháme. Ze získané hmoty zhotovíme
10 čípků. Mast č. 2 V 10 g
destilované vody rozpustíme 5 g mumia, přidáme 10 g lanolínu, zpracujeme do
konzistence masti. Přidáme 40 g borové vazelíny a důkladně promícháme. Mast č. 3V 10 g destilované vody rozpustíme 5 g mumia a přidáme
10 g lanolínu. Zpracujeme do konzistence masti, přidáme 40 g dužiny z aloe a 30 g borové vazelíny, dobře promícháme. Shrnutí
Výhodou mumia je, že se smí používat s chemickými preparáty.
Účinky užívání mumia a uriny se navzájem potencuji. Po mnohaletých experimentech
a biochemickém výzkumu bylo mumio v Rusku povoleno jako nespecifický
biostimulátor na různých klinikách. Kriteriem léčebného účinku mumia
byly údaje klinické, rentgenologické, gastroskopické a dalších vyšetření. Každá ze složek mumia má schopnost
ovlivňovat odpovídající procesy látkové výměny e urychlovat regeneraci tkání.
Stimulační účinek se projevuje už na úrovni buňky. Má příznivý účinek na nemoci z ozáření, obnovuje správné složení periferní krve, kostní dřeně a sleziny.
Příznivě působí na nemoci zažívacího traktu, různé zánětlivé nemoci, zácpu
apod. Mumio brzdí nárůst únavy a
povzbuzuje organismus při zvýšené tělesné a duševní námaze. Jde o bezpečný
fyziologický stimulátor, který ani při dlouhodobém užívání nevyvolá nežádoucí
vedlejší účinky. Napomáhá celkové obnově tkání a zajišťuje hospodárnější
využití základních energetických zdrojů organismu. Mumio je harmonizátorem
přispívajícím k vytvoření souladu mezi duševní a tělesnou činností.
Přelaďuje organismus k lepšímu soustředění a výkonnosti, zlepšuje celkovou
kondici a zvyšuje životní energii. Oddaluje stárnutí a prodlužuje věk. Přehled dávkování
|
Do západní Evropy se mumio dostalo za středověku. Zkoumali
je angličtí, francouzští a němečtí vědci. 
Oficiální sovětská medicína se vesměs k tomuto
léčebnému prostředku chovala jednoznačně: nijak. Seriózní výzkum co mumio
vlastně je, jaké léčebné látky obsahuje a klinická hodnocení aplikací při
léčení různých nemocí začal prakticky až rokem 1984. Do kyrgyzských hor
Ťaň–Šaňu se uskutečnila expedice vedená dvojnásobným hrdinou SSSR kosmonautem
Popovičem s hlavním lékařem profesorem Něumyvakinem, který žil mnoho let
v Kyrgyzstánu a mumiem se zabývá třicet let a stejně tak dlouho pracoval
v kosmickém lékařství. Většinu informací o mumiu, které dále uvádím, jsem získala z jeho knihy "Mumio - Mýty a skutečnost". Ve 20členné expedici byli kliničtí
lékaři, farmakologové, geologové, biochemici. Mezi nimi také akademik
Altymyšev, přední znalec léčivých rostlin. Cílem expedice bylo dosáhnout
nejvzdálenější výspy Kyrgyzstánu, Ljalljakských hor, kde mimo jiného studovali
vytváření prvotního mumia sledováním hrabošů se špičatými ušima
připomínajícími malé veverky. Žijí ve stádech a od časného jara do pozdního
podzimu sbírají luční byliny a shromažďují z nich zásobu v nějaké skalní
dutině. Léčivé rostliny, kterými se mohou zvířata a ptáci živit, rostou
tam zejména šípek, jalovec, reveň, lišejníky, pýr, máta, mateřídouška, kozlík
lékařský, pelyněk. Potom se hraboši sesednou kolem nasbírané potravy, žerou ji a zde se
také vyprazdňují. Zvláštnost zažívacího ústrojí těchto hrabošů spočívá
v tom, že se potrava v nich dlouho nezdrží a napůl strávená potrava
spolu s žaludečními šťávami se vyměšuje ven. Potom za letních dnů, kdy
teplota dosahuje +40
